Se vzduchovkou střelbou jsem se setkal už jako malý kluk. Tatínek měl vzduchovku ČZ 803 ze Zbrojovky Strakonice a velmi si jí hleděl. Každou zimu  ji celou rozebral, vyčistil a promazal. 
Na to jsem se velmi těšil, protože jsem věděl, že bude následovat střelba doma v kuchyni do krabičky od sirek. I když maminka šťastná nebyla, mlčky to trpěla. Jako starší školák už jsem střílel sám, bez dozoru.
V 80. letech přišla éra Svazarmu a s ním střelba z malorážky.
S kamarády jsme se tak účastnili řady podnikových a okresních soutěží. Po jeho skončení jsem se vrátil ke vzduchovce ČZ 803, kterou jsem zdědil po tatínkovi a velice si jí vážím.
Až na popud mého syna, který s kamarády založil střelecký klub HFT WINNERS, jsem vyzkoušel tento velmi zajímavý sport.
Při terčové střelbě z malorážky střelec míří stále na jednu vzdálenost, ale při HFT musí brát zřetel na mnohem více faktorů jako jsou např. vzdálenost, úhel, vítr, velikost cíle a to je to co mě nejvíce baví. Doufám, že i přes můj pokročilý věk budu ještě klukům šlapat na paty.